Dokopná

Dokopná starší i mladší přípravky proběhla 19.6. na domácím hřišti. Předcházely jí poslední mistrovské zápasy obou přípravek a to před vynikající diváckou kulisou. Dobře rozjetý den pokračoval konzumací guláše, slavnostním zakončením sezóny a oceněním hráčů. Následoval zápas s rodiči. A protože průtrž mračen přišla až po střelbě na bránu, na terč, na balónky i plechovky, můžeme konstatovat, že se den opravdu vyvedl.

CHOLUPICE (SPŘ) – KLÁNOVICE 3 : 8

Nejenom těžký soupeř, ale především prázdná lavička s hráči na střídání nás trápily v sobotním zápase. Pochvala pro všechny hráče, za jejich odhodlání, bojovnost, nasazení a hlavně chytrý fotbal. Odehrát v plném nasazení celý zápas, hrát na pozici, na kterou nejsem zvyklý, pamatovat si taktické pokyny, umět si odpočinout při hře, to vše hráči splnili. I přes handicap počtu hráčů jsme byli fotbalovější a výsledek tentokrát úplně nevystihuje situaci na hřišti. Odměnou nám  tentokrát bylo nejenom čisté svědomí, ale i uznalý potlesk rodičů po závěrečném hvizdu.

CHOLUPICE (SPŘ) – HRDLOŘEZY 7 : 2

Asi nejhezčí utkání odehrané v této sezóně. Nepovedený zápas v Modřanech byl zapomenut a děti všem pochybovačům dokázaly, že fotbal hrát umí a že je baví. V přímém souboji o čtvrté místo v tabulce a experimentu s hrou na jednoho obránce jsme hráli převážně na půlce soupeře, který hrozil především z breaků po nákopu míče brankařem za naší zálohu. Všichni se však příkladně vraceli a tak jsme většinu akcí s přehledem vyřešili. Zaznělo také nezvyklé množství tyček a břeven obou branek. Příště náš čeká nejtěžší soupeř skupiny, doposud neporažené Vršovice.

CHOLUPICE (SPŘ) – DUKLA 22 : 2

Proti výrazně slabšímu soupeři jsme sice po první půli vedli 8:1, ale naše góly byly upracované. Zatvrzele jsme se probíjeli bránící hradbou, stříleli jsme z nevýhodných pozic a gólových šancí bylo více než gólů.  Pak už jsme si všichni uvědomili, že neméně důležité jako gól dát, je míč vybojovat a na gól přihrát a v druhé půlce tak už byl k vidění moc hezký kombinační fotbal. Takže fotka na památku s někdejším nejlepším desetibojařem světa byla spravedlivou odměnou za předvedený výkon. 

ŽIŽKOV – CHOLUPICE (SPŘ) 4 : 10

Na Vítkově jsme nastoupili s hráči na pevných postech a s jasnými úkoly. Zatímco soupeř své góly nastřílel po breakových situacích, ty naše padaly po oku lahodících kombinacích začínajících jak u obránců, kteří zdařile podporovali útok, tak i ve středu pole, kde jsme míče získávali především rychlým a důrazným přístupem k hráčům soupeře. Vše co chybělo na Slavii už tady bylo.